Po posledním průseru, kdy jste se na mě úplně vykašlali, (vlastně až na poslední chvíli to zachránil Logout, ale stejně) už vím jak na vás. Vy chcete nějaký ten obsah, chcete přijímat informace. Tak tedy proč ne. Dnes něco z oboru UX a docela nečekaně se bude jednat o dissování uživatelského prostředí Mac OS X.
Proč? Bylo načase. OSX používám právě jeden rok a týden a myslím že ho dokážu trochu objektivně zhodnotit. V drtivé většině to byly pozitivní zkušenosti a s tou jednou nejvýraznější negativní bych se rád podělil.
Dementní doubleclick
Double-click je na Macu vyřešen dost nešikovně. Dokonce na Windows je mnohem lepší. Docela špatně se to vysvětluje ale pokusím se o to.
Představme si ikonu třeba na ploše Windows. Pokud ji chceme double-clicknout, musíme tak učinit pouze na jednom místě (tedy zaměřit a bez pohnutí myši doubleclicknout), což je velice geniální! Chceme-li podobnou věc udělat na Macu, můžeme totéž udělat navíc s drobným pohnutím myši mezi kliky. Proč je tohle naprosto neintuitivní vysvělím níže.
Problém je v tom, že po prvním kliku se začne odpočítávat čas potřebný pro provedení kliku druhého, a to ať je myš kdekoliv. Na první pohled se to může zdát docela nevinné, ale rozhodně není.
V lepších případech se může stát, že po prvním kliku se ignoruje single-click někde jinde. Mnohem horší situace ale nastane třeba v betaverzi Safari 4. Její horní část okna vypadala nějak takto:
Představme si následující situaci - chci zavřít tab Facebook a přepnout na Seznam. Jak taková akce bude probíhat?
- Stisknu tlačítko křížku na Facebook tabu, který se objeví při hoveru myši. Tab se zavře a aktivní zůstává ten vpravo vedle něj, tedy stále Apple
- Nyní chci otevřít Seznam, tedy kliknu na něj. Pokud to ale udělám moc rychle po zavření Facebooku, celá akce se chová jako double-click na Seznam, takže se celé okno schová do Docku. WTF?
Podobně nepříjemná situace nastane, když se třeba netrefím přímo do křížku pro zavření tabu TomTom for iPhone a chci to ihned napravit - prvním klikem se tedy tab aktivuje a druhým klikem do křížku (!!) se opět aktivuje double-click na celé záhlaví okna, takže opět celé okno v Docku.
Samozřejmě toto není problém pouze betaverze Safari, ale je to system-wide. Připravil jsem si několik příkladů:
Toto je screenshot nastavení aplikace Growl a jak jistě tušíte, něco na ní nesedí. Problém je s těmi checkboxy vpravo, a to konkrétně takovýto - double-clickem na položku v nabídce (například Cyberduck) se vyvolá jakési okno s nastavením pro kliknutou položku. Špatné ale je, že checkbox napravo patří do této double-clickatelné zóny, takže pokud nervózně klikáte na checkbox pro vypnutí a zapnutí, vyskočí toto okno taktéž. Nepříjemné.
Poslední screenshot je z aplikace, odkud tenhle článek píšu - MarsEdit. Zde se problém nachází v levém sidebaru (Local Drafts a NiceOne). Jedním klikem na položku ji označíte a aplikace se přepne do požadovaného zobrazení. Double-clickem už se ale zobrazí okno s nastavením pro danou položku. Nemusím tedy moc napovídat aby vám došlo, že zběsilým přepínáním mezi položkami dojde k double-clicku, vyskočí okno a my jsme nahraní.
Myslím že těchto pár příkladů k ilustraci stačí, v praxi se s nimi setkávám všude. Z mých zkušeností lze tento problém jen částečně eliminovat nastavením nižší prodlevy druhého kliku pro double-click, ale ani to není stoprocentní. Vůbec se mi tento jev nelíbí, dokonce jsem se kvůli němu naučil při některých akcích vědomě počkat a po chvilce se opovážit znovu kliknout.
Tajně doufám v nápravu ve Snow Leopardovi 
2. 7. 2009
V kategorii Apple
Komentáře (3) »
Dnešní příspěvek vezmu trochu sobecky a sebestředně. Nejsem totiž spokojený s LCD co mi stojí na stole a sháním se po řešení.
Abych zaškatulkoval to, co bych asi po monitoru chtěl:
- Věrné barvy
- Velikost 24″, rozlišení 1920×1200, případně větší
- Bonusem mohou být příjemné pozorovací úhly
- Nepotřebuji pivot ani extrémní dobu odezvy (hry nehraju)
- Tak nějak přiměřenou cenu
Z tohoto popisu jsem na základě článků a diskusí na internetu zjistil, že nejlepší volbou bude technologie S-IPS nebo S-PVA a v žádném případě TN.
Hledal jsem vhodného kandidáta a našel jsem Dell 2408WFP. Ten jsem ale zavrhl kvůli údajnému input lagu, jakési přepálené červené a že rozšířený barevný gamut je vlastně spíš na škodu. Potřebuji 256 odstínů červené, zelené a modré. Žádné DTP CMYKové výmysly (mám pravdu?).
Do oka mi asi nejvíce padnul HP LP2475w. Podle recenzí má celkem vyvážený výkon za fajn cenu.
Také by mě zajímalo, jak si proti těmto monitorům vede Apple 24″ LED Cinema Display. Zahraniční recenze mluví o “crisp”, “awesome” a “super-bright”, ovšem nic konkrétního, žádná čísla, navíc má leštěný povrch a je drahý (samozřejmě by se mi asi líbil nejvíc=).
Něco k tomu, jak bych si to představoval: přijdu domů, vezmu 15″ MacBook Pro a připojím ho jako sekundární displej. Hodlám dělat nějakou grafiku, většinou webdesign (třeba v Photoshopu) a ve volném čase prohlížet web a tak vůbec používat počítač. Jo a má to ještě jeden háček: chtěl bych, aby obraz vypadal pokud možno co nejpodobněji tomu, co mám na MacBooku - tam mi připadá super.
Krátce k monitoru, který mám doma - je to HP w2408, jehož velikost mě kdysi uchvátila a musel jsem do něj jít. Je vyroben technologií TN a vadí mi, že se na něj vůbec nedá koukat. Ať už obraz nakalibruji jakkoliv, vypadá zcela odlišně než na jakémkoliv (!) jiném monitoru (to možná bude na reklamaci, ne?), čímž se stává zcela nevhodným pro jakýkoliv druh grafikování. Ilustrační foto přikládám:
Vlevo je MacBook, vpravo HP. Kvůli nesprávnému nastavení bílé v použitém foťáku vypadá lépe obraz na HP. Omyl, zatímco na MacBooku je obraz pěkně akorát, na HP jsou barvy přemodřelé, přesvícené, přesaturované a tak vůbec “vyblité”. Světlejší barvy (např. vyobrazená modrá v chatovacím okénku) se rozplývají na bílém pozadí, sytější barvy jsou přesaturované, a ještě k tomu se větší tmavé plochy “hýbou” a barvy v nich splývají. Opakuji, že žádnou kalibrací se mi stav nepodařilo zlepšit. Je to skutečně důvod k reklamaci nebo je to prostě vlastnost těchto monitorů?
Prosím o radu těch zkušenějších. Je vidět, že zřejmě snadno koupím špatně. Díky moc.
27. 4. 2009
V kategorii Zcela mimo
Komentáře (3) »
Poznámka: Je velice pravděpodobné, že jste už článek na podobné téma minimálně jednou četli, tak ten můj s klidem přeskočte.
Tento článek jsem chtěl původně napsat jako novoroční zamyšlení, ovšem od té doby uběhlo relativně hodně času, tak to bude zamyšlení skoro pololetní. Bude to zamyšlení o webových technologiích, nebo jak by se to dalo nazvat.
V budoucnosti (jestli blízké nebo vzdálené ukáže čas) nás čeká několik významných milníků ve značkování a stylování webů. Mezi nimi to bude například HTML5, CSS3… Ale ten největší bude příchod (a doufejme rozšíření) Internet Exploreru 8. Jsou to věci tak zajímavé, že jsem se o nich odvážil i cosi napsat pro případné neznalce.
Celý článek »
9. 3. 2009
V kategorii Webdesign
Komentáře (2) »
Byl to sraz jako každý jiný. Měl svou tradici, dnes tomu bylo již více než patnáct let od prvního setkání podobně zaměřených nadšenců.
Jako první se na pódiu objevil pán v červeném, s tlustými brýlemi a mastnými vlasy, kterého znala jen skupinka podobně vypadajících podivínů. Pán se pohodlně usadil na volné křeslo předstírajíc nepřítomnost s komunikátorem v ruce.
Následoval mladík oblečený do džín a značkového trička. Vyskočil na pódium a uklonil se. Podobně jako pán v červeném, znala ho pouze malá skupinka přihlížejících, opět vzhledově velmi podobná jemu, která při mladíkovo skoku na pódium začala nadšeně pištět. Po chvilce sebepředvádění se usadil vedle staršího pána (stále zarytého do telefonu) a dal si nohu přes nohu mávajíc na přítomné dámy. To už byli na pódiu dva.
Jakmile se objevil další mladík v ohnivě oranžovém tričku s motivem dinosaura a se silně nagelovanými vlasy, dav začal šílet a vřele vítat nového příchozího. Hopsavým krokem přišel slušně pozdravit oba přítomné, obzvlášť srdečně pozdravil pána v červeném. Přišel k prázdnému křeslu a pohodlně se uvelebil. Taktéž si dal nohu přes nohu.
Jako každý rok, i nyní zde bylo rezervované místo, kam nesměl nikdo jiný, než stále opožděný pán v modrém. Bylo to křeslo stojící uprostřed, vypodložené stodolarovkami a opletené pavučinami. Pán v nepřirozeně modrém saku a kravatou nakřivo se dostavil, usadil se a schytal nevraživé pohledy téměř všech přítomných. Bylo vidět, jak se cítí nesvůj, každým rokem víc a víc. Ten den jeho nervozita vyvrcholila, obával se toho nejhoršího.
Doteď byla jeho přítomnost ve společnosti v rámci možností tolerována a díky tvrdé a únavné práci tisíců lidí částečně skryta, popřípadě byly zmírněny následky jeho nevypočítatelného chování. Evidentně byl z celé čtveřice nejhloupější, ale měl největší výhodu - naprosto každý s ním musel být alespoň jednou seznámen. Někdo ho toleroval, další nevnímal, někdo o něm ani nevěděl. Hůře na tom byli ti, kteří s ním museli být seznámeni, či s ním pracovat. Zhruba polovina lidí už ho ale s radostí opustila.
Nastal ten okamžik, na který všichni čekali. K muži v modrém přistoupil o něco sympatičtější chlapík opět v modrém saku, zlatou stužkou a úsměvem na tváři. I když ho obecenstvo také nemělo dvakrát v lásce, rozhodně byl více tolerovaný a jeho chování více vypočítatelné. Dav začal znovu šílet když si muži vyměnili místo. Pán s kravatou nakřivo vyčerpaně padl na všechny čtyři, ale dlouho se neudržel. Když se na něj rozeběhl početný dav, sebral poslední síly a utekl neznámo kam.
Král zemřel, ať žije král.
…
A od té doby jsem přestal optimalizovat weby pro IE6.
28. 11. 2008
V kategorii Webdesign
Komentáře (7) »
Pokud vaše hudební knihovna někdy přesáhla cca 50 alb (nikoliv koupených na iTunes Music Store, či naripovaných z originálních CD), téměř jistě jste se setkali s jevem, kterému já říkám “ID3 prasáctví”, česky volně přeložitelným jako “bordel v názvech”. Ani já jsem se tomu kdysi nevyhnul a dodnes se za to stydím. Protože jsem na organizování muziky tak trochu úchyl, rozhodl jsem se napsat tenhle článek, který vám osvětlí, jak se dá príma dělat s hudbou v iTunes.
Základní požadavky
Ještě předtím, než začneme opravdu organizovat, ujistěte se, že jste se vyvarovali zcela elementárním, začátečnickým chybám typu:
Takže prosím alespoň nějakou základní formu - tzn. minimálně vyplňte správně umělce, název skladby a album. To může poprvé (záleží na velikosti knihovny) zabrat docela dost času, takže pokud jste obzvlášť velcí bordeláři, přeju vám mnoho trpělivosti.
Ideální případ
Ideální případ je pro nás album, které se drží jediného žánru, má jediného umělce (žádné hostovačky) a obsahuje pouze jedno CD. Takové album je v mojí knihovně docela vzácný jev, ale jedno jsem našel:
Takové album je radost mít v knihovně, zpravidla s ním totiž nebude ždný problém. Všimněte si, že stejná skupina zde zpívá zcela jejich vlastní písně na vlastním albu. Idylka. Stačí jenom přidat obrázek alba a pokračovat.
Album s featuringy
Zde nastává komplikovanější situace, kterou ne každý řeší stejně, což v kombinaci se stahováním na každém rohu vede k totálnímu zprasení knihovny. Jedná se opět o celé album, kde ovšem kromě hlavního umělce (ten, koho je celé album) vystupuje i kdosi jiný - tzv. hostovačka, či featuring.
Celý článek »
25. 11. 2008
V kategorii Zcela mimo
Komentáře (3) »
