Čirou náhodou shodně s vydáním ovladačů pro tu zvláštní multidotekovou placku od Apple vyšly i ovladače pro všechny multitouch MacBooky. Nemusíte tak nic hackovat a i na starém (třeba mém pre-unibody) MacBooku Pro běží inerciální skrolování! Pokud si dobře pamatuji, podobná situace se odehrála s čtyřprstými gesty, které byly k dispozici pouze u nových MB Pro, ale po vydání OSX 10.6 fungovaly opět všude, kde byl multitouch.
via @janmaly
Pokud se vám, stejně jako mně, nelíbí defaultní tapety na home screen, mohly by se hodit tyhle jednoduché přechody. Milovníci nenápdných textur asi raději sáhnou po kousku, co dal dohromady Marco Arment (jo, ten člověk od Instapaperu).
Jo, a pokud hledáte hezký curated výběr pozadí pro iPad, nejlépe pochodíte asi na 1024 Square.
Ještě update: Jason Kottke vyrobil taky jednu takovou nízkokontrastní tapetu.
Můj oblíbený Google Reader klient (nebo RSS čtečka, chcete-li) na iPhone dostal velkého bráchu – verzi pro iPad. Pokud milujete jednopixelové detaily, inovativní rozhraní a jiné dokonale zpracované UI lahůdky, nic lepšího pro vás momentálně v App Store není (což platí i pro iPhone verzi). Stojí €3.99 (iPad a iPhone verze jsou zvlášť).
Steve Jobs @ D8 conference:
“We were one of the first to get rid of the optical drives with the MacBook Air and I think things are moving in that direction as well.”
Die-hard odpůrci Apple budou mít za chvíli o důvod víc, proč jej nesnášet.
Pokud chcete zpříjemnit čtení blogu vašim drahým návštěvníkům používající mobilní zařízení, máte hned několik možností:
- Nechat web tak, jak je
- Stáhnout plugin typu WPTouch (samostatná šablona)
- Vytvořit zcela samostatnou webapp
- Posílat přeformátovaný CSS styl
Všímaví čtenáři si jistě všimli, že jsem jednu z těchto variant na tenhle blog nedávno nasadil (po delší existenci pouze varianty 1). Není to ovšem varianta 2.
Myslím si, že web jako takový by se neměl snažit napodobovat UI nějakého konkrétního operačního systému (s drobnou výjimkou pro formulářové prvky), a to ani mobilní zařízení, protože web je jaksi ze své podstaty multiplatformní (nebo “otevřený”, jak je teď v módě říkat) a tak nějak to celé nedává úplně smysl. Takhle neelegantně se chová WPTouch – napodobuje vzhled iPhone OS. Kromě toho, že by můj blog vypadal jako “další WordPress s WPTouchem”, ještě mi budou nadávat uživatelé Androidu a jiných mobilních OS, protože budu v jejich očích ovce Steva Jobse s žádným smyslem pro otevřenost. Pro tyto účely je vhodné najít nějakou kreativnější a méně arogantní možnost.
Pokud opravdu nechcete ztrácet čas optimalizací a nelíbí se vám ošklivý plugin, ve většině případů je OK nechat web být tak jak jste ho napsali pro desktop. Moderní WebKit prohlížeče se s úspěšností prokousávají vším možným, co jim předhodíte a pokud váš web není extrémně datově či layoutově náročný, tak se dá z iPhonu docela pohodlně používat (údajně i z Androidu).
Variantu 3 na blog spíše nevyužijete. Hodí se spíš na velké sociální weby typu Last.fm a Facebook, u kterých spousta features na mobilním zařízení nedává smysl a nabízí více focused rozhraní. Tyhle specifické mobilní aplikace jsou v zásadě napsané od začátku pro mobilní browsery a využívají vlastní, optimalizované přístupy k databázím, nebo třeba se službou komunikují přes veřejná API. Pro blog je to holt overkill.
Jak správně tušíte, používám poslední variantu. Do hlavičky stačí přidat referenci na CSS styl s atributem media="handheld, only screen and (max-device-width: 480px)", čímž zahrnete většinu mobilních zařízení a zároveň chytře vypustíte iPad, na kterém vypadá plný web úplně akorát. Inspiroval jsem se u blogu TapTapTap (prohlížejte na mobilu a porovnávejte s desktopem), kde mobilní verze vypadá prakticky stejně jako ta plná, jen je šikovně přeformátovaná a optimalizovaná pro 320px na šířku (nojo, dělají iPhone aplikace).
Tak nějak vypadá i NiceOne, obsah je o něco užší, obrázky trochu menší a je to príma. Slepí mohou otočit na šířku – tam se nepřepočítává šířka, jen se zvětšuje font.
Odzkoušeno mám na iPhonu, dokonce jsem si i stáhnul emulátor Android browseru a na obou N1 šlape tak, jak by mělo. Pokud máte nějakou minoritní platformu (Nokii, Palm, WinMobile, exotické rozlišení Androidu?), ozvěte se prosím s chybami na můj Twitter.
Příjemná věc při tvoření na mobilní browsery je, že WebKit prohlížeče (iPhone, Android, Palm WebOS a snad i BlackBerry) jsou zdaleka nejdál v implementaci HTML5 a CSS3, takže se nemusíte při vývoji nijak omezovat. Podívejte se třeba na citace z Twitteru v článku o iPadu, které mají nastavenou transformaci, stín a kulaté rohy. Na iPhonu se nejenom zobrazí správně, ale taky se šikovně přeformátují na šířku. Baví mě to.
Pro shrnutí – mobilní verze webových stránek jsou rozhodně přínosná věc, jen nesmí být na úkor kreativity vložené do původního layoutu, je-li to alespoň trochu možné. Také by si web neměl hrát na nativní rozhraní OS, protože to prostě dost dobře nejde, nativní UI má všude prostě jiný feeling (a kromě toho jde proti principům otevřeného webu).
Jak dlouho ještě bude “still in beta”? V Adobe ale mají velkorysé plány na brzký release finální verze, asi někde schovávají rychlou a stabilní verzi.
Zajímavost – iPhone s 600MHz hravě konkuruje rychlostí renderingu kolegům s 1GHz, suverénně je poráží v rychlosti odezvy (just sayin). Pobavilo mě, jak reportér kolem 8. minuty raději telefony restartoval.
“Cože? Vždyť je to jenom velký iPod Touch. Pche.”
“Cože? To je zvětšený iPod Touch? Jak geniální!”
Nebo ještě lépe na Daring Fireball:
“Škoda, myslel jsem, že iPad bude revolucí v oblasti osobních počítačů, tak jak se předpovídalo.”
“iPad je revoluce v oblasti osobních počítačů, přesně jak se předpovídalo.”
Poznáte, kdo z těchto dvou skupin myslí skutečně dopředu, a kdo se jen snaží iPad zařadit do historické mozaiky? Myslím že se za pár let shodneme na tom, kdo vytvořil úplně nový segment na trhu.
Mám ho doma skoro týden, tak jsem se rozhodl krátce sepsat moje dojmy z používání. Je to už takové internetové klišé, ale iPad je ještě lepší, než jsem očekával, a to moje očekávání po přečtení několika donebevychvalujících recenzí nebyla nízká. Vážně, dlouho mi nic tak nevyrazilo dech. Hliníkovo-skleněné provedení nemá chybu, iPad je dokonale pevný (a těžký), jak jsme zvyklí z nových MacBooků. Systém je svižný, displej skvělý a baterie je nesmrtelná. To, že na něm neběží Flash, je spíše feature než nedostatek. V míře větší než malé teď dokonale nahrazuje můj MacBook Pro.
Kdybych měl vyzdvihnout jednu věc, co se mi na iPadu líbí, tak to je rychlost. Všechno se na iPadu zdá být neuvěřitelně rychlé, každá animace je znatelně plynulejší než na iPhonu 3GS, aplikace se načítají prakticky ihned, iPad jen zřídkakdy zaváhá. iPhone 3GS mi pak připadá jako iPhone 3G (navíc ten malý displej vypadá srandovně).
V rychlostním srovnání za sebou nechává nejen ostatní iPhone OS zařízení, ale i desktopový PC. I s “pouhým” 1GHz procesorem a 256MB RAM (bez virtuální paměti) zvládá naprostou většinu počítačových dovedností rychleji, jakkoliv to zní divně. A výsledek? Prakticky teď nepoužívám MacBook, naprostá většina věcí je totiž na iPadu lepší. Tweetování, web, Instapaper, Youtube, RSS, mapy, fotky, e-mail… Tohle vše je prostě lepší na gauči než u kancelářské židle.
Neplánoval jsem iPad příliš využívat na čtení, ale zjišťuji, že to je jedna z věcí, co iPadu jde nejlépe. Import českých knih do iBooks je bez problémů, a Instapaper má nativní iPad aplikaci od prvního dne. Text v těchto aplikacích vypadá prostě úžasně, papír už nikdo nepotřebuje.
Taktéž neuvěřitelná je výdrž na baterie. Z jistých důvodů je ve škole můj iPad neustále v plném nasazení, ale i po nejnáročnějším pondělí (8 vyučovacích + 1 volná hodina) jsem odcházel domů s 63% baterie, smějíce se spolužákovým netbookům odpadajících po třech hodinách.
Trochu jsem ale před koupí nezohlednil lokální specifika – pokud si chcete pořídit iPad na psaní delších textů, počkejte si na aktualizaci firmwaru, která iPad obohatí dalšími jazyky. Kromě chybějící české softwarové klávesnice totiž chybí i české rozložení bluetooth klávesnic. Tady jsem narazil na to, že o Apple čtu téměř výhradně v angličtině, kde si nikdo logicky nestěžoval. S jistotou jsem si totiž nechal přibalit i Apple Wireless Keyboard, se kterou si na iPadu háček prostě nenapíšete. Skvěle ale funguje nejen s Macem, ale i s iPhonem s OS4 (ze kterého teď píšu), kde funguje plně v českém rozložení. Softwarově je to tedy hotové, doufejme že se podpory na iPadu dočkáme dřív než s OS4 na podzim.
Z gauče si navíc ani nestáhnete aplikaci z českého App Store, s ním si totiž iPad taky nerozumí. Aplikace ale lze kupovat na desktopových iTunes a pak je sesynchronizovat. Samozřejmě s US účtem bez kreditky můžete stahovat free aplikace a ukázky knížek v iBooks.
Zkusím ještě odpovědět na některé dotazy:
Asi bych váhal, ale iPad by mohl stát klidně dvojnásobek (i když to je skoro cena v ČR) a stále by to byl hit. Rozhodně koupě nelituji.
Využil jsem toho, že otec zrovna byl v Miami a nechal jsem si ho dovézt v příručním zavazadle, což je společně s americkou pořizovací cenou bezkonkurenčně nejlevnější způsob koupě iPadu.
Shodou okolností tam táta byl těsně po launchi 3G verze, která byla celoplošně beznadějně vyprodaná. Kromě toho mě ani moc nelákala při pohledu na podmínky českých datových tarifů, volba tedy padla na 32GB WiFi-only variantu (prý jsem měl štěstí, že i ta byla v Apple Store skladem, iPad se prodává neuvěřitelným způsobem). Kapacitu jsem zvolil stejnou jako mám na iPhonu, víc dlouhodobě potřebovat nebudu.
iPad je perfektní zařízení do školy, do postele, na gauč, na záchod, do vany a na dlouhé cestování. Ve všech těchto oblastech směle poráží notebook. Kdybyste se mě ale zeptali k čemu přesně iPad slouží, asi vám neodpovím. iPad je to, co v něm spustíte za aplikaci. Je to plátno, které ještě čeká na vývojáře. Rozhodně to není jen velký iPod Touch.
Je to docela jednoduché – kvůli proprietárnosti nikdo nemůže napsat skvělý, perfektně optimalizovaný Flash Player. Díky tomu, že standardní webové technologie jsou otevřené a standardní, může vzniknout jakýkoli HTML parser a javascriptový engine.
Kvůli neustálé válce mezi browsery je základ úspěchu mít rychlý a efektivní renderovací (a javascriptový) engine. Momentálně jsou nejvýznamnějšími hráči v renderování webu Gecko, WebKit, Trident a Presto. Obecně jsou považovány za nejlepší a zároveň nejrozšířenější Gecko a Webkit, které jsou zcela open-source. Ostatní proprietární enginy jsou poháněny spoustou peněz jen aby dohnaly, či na krátkou chvíli předběhly své open-source kolegy. Ještě větší dusno je dnes v oblasti JavaScriptových enginů. Tomu se říká konkurence a koncový uživatel z toho těží.
Konkurence je ale to, co chybí Adobe. To si vydává nový Flash Player, jen aby v něm mohla běžet nová killer feature z Creative Suite. Zbývá nám jen tiše doufat, že bude nová verze o něco úspornější k našemu CPU.
Adobe momentálně nemá zapotřebí uvolňovat cokoli z Flash Playeru jako open-source a dál žije v pohádkovém 98% prohlížeči podporovaným “rich” internetu. Tohle období se ale evidentně blíží ke konci. Těžko říct, jestli na tom bude tak špatně, že Flash buď bude open-source nebo zanikne. Je ale jasné, že se Adobe začíná tak trochu bát.
Kdyby to s Flashem začalo být opravdu špatné, open-source Flash Player by byl téměř jistě záchranou – jak pro Adobe, tak pro uživatele. Flash by si udržel marketshare, byl by optimalizován na většině platforem a Adobe by stále vlastnilo nejlepší softwarovou sadu pro samotné vytváření Flash contentu. Na to je ale Adobe příliš obrovská firma.
Mimochodem, o Flashi jste v poslední době mohli nejčastěji slyšet v souvislosti s ignorancí a minimem podpory ze strany Apple. Ten se dokonce rozhodl nepřijímat iPhone/iPad aplikace do App Store vytvořené v novém Flashi CS5, což opět zavířilo vodami internetu hned potom, co se uklidnila bouře způsobená absencí Flash Playeru na iPadu. Na toto téma jsem četl několik zajímavých článků a rád bych se podělil. Jsou to články od tří docela rozdílných lidí – našeho “internetového odborníka”, Apple fanboye (John by mě za tohle označení nesnášel) a iPhone developera.
Pokud bych se měl vyjádřit k razantnímu kroku v sekci 3.3.1 – Apple a Adobe nahlíží na software a jeho tvorbu poněkud odlišně. Apple má maximálně optimalizovaný a přizpůsobený software pro každou platformu zvlášť, zatímco Adobe praktikuje cestu “jednou napsat (nebo spíš už jen naklikat) a poslat na všechny zařízení”, přičemž si už tolik nelámou hlavu, jak to na které platformě funguje (OK, verze 10.1 je v tomhle ohledu lépe, ale stejně). Apple si se svou platformou může dělat co chce, a pokud chce zachovávat určitý kvalitativní standard napříč aplikacemi, nic by mu nemělo stát v cestě. Apple nechce vysvětlovat zákazníkům, že jsou v App Store “dobré” aplikace, napsané nástroji od Apple, a ty “špatné”, co jsou pomalé kvůli mezivrstvě při vývoji. Z Apple perspektivy to chápu (jo, Flash apps na iPhone nestojí za nic). Stejně tak chápu nářky Flash vývojářů, co se těšili, že stisknou tlačítko “build for iPhone” a mohli si odškrtnout další “podporovanou platformu”. Takhle to ale prostě u Apple nechodí a Adobe evangelistům už zbývají jen nadávky.
Pokud dnes chcete skvělý notebook, můžete si koupit třeba nový MacBook Pro. Je fakt úžasný ve všech směrech. V porovnání s konkurencí, samozřejmě.
Trochu se nad tím zamyslete: pokud si nepřiplatíte za nadstandardní konfiguraci, bude váš MacBook vybaven pevným diskem. Nejste-li si jisti tím jak pevný disk funguje – v prachotěsné komůrce se točí jeden či více disků na sobě, na které zapisuje magnetické signály mechanická hlava, která se musí strefovat s co největší přesností na konkrétní místa na disku. Zároveň se musí vypořádávat s neustálými otřesy, protože je to přece přenosný počítač. Schválně se podívejte na ten extrémně citlivý mechanismus a zkuste si představit, že notebook třeba jen opatrně položíte na stůl, zatímco hlava bude číst data z 1000 různých umístění na disku.
Během posledních cca 10 let vzrostla průměrná rychlost otáček disku ze 4200rpm na 5400rpm u notebooků a z 5400rpm na 7200rpm u desktopů. Vyhledávací doba klesla tuším z nějakých 16ms na 8ms. Zkuste si představit jaký nárůst výkonu potkal každou jinou počítačovou komponentu za stejnou dobu.
Hned vedle milého vysokokapacitního pevného disku se nachází DVD vypalovačka. Opět pro neznalé – vsunutý plastový disk vyrobený podle standardu z 80. let obsahuje na sobě vylisované nebo vypálené informace (ano, skutečně doslova vylisované a vypálené). Ty čte, případně zapisuje laser. Při čtení laser sleduje díry ve stopě a rozpoznává tak signály 0 a 1, případně při zápisu informaci fyzicky vypálí. Při zapisování se musí vytvořit zaváděcí a ukončovací stopa, přičemž nečekané ukončení vypalování vede ke zničení celého média. Všechna data jsou pak vystavena vlivům okolí a mohou se poškrábat. Nutno také podotknout, že optické disky byly původně navrženy pouze jako hudební nosiče do primitivních zařízení, jako například CD přehrávač.
Jen abych připomněl – je rok 2010. Běžně se mluví o cloud computingu, virtualizacích, dokonce je běžné streamovat živé video na mobilním telefonu přes 3G síť někde v lese. Dají se koupit čtyřjádrové procesory vyráběné 32nm technologií s miliony tranzistorů na neuvěřitelně malé ploše. Světu ale stále přijde normální, že nám v počítačích klapají mechanické disky (které vypadají jako když jsou navrženy k selhání) a točí se stará poškrábaná cédéčka.
Apple na začátku roku 2008 uvedl notebook bez mechaniky a udělal nanejvýš dobře. Myslím že je potřeba vyházet veškeré mechanické součásti ze všech notebooků a SSD zavést jako standard, jinak se počítačový průmysl nikam nehne.
Update: dostalo se mi kritiky na tento článek, cosi zde nebylo technicky zcela správně a tak nějak to celé vyznělo asi trochu jinak než jsem chtěl.
V harddisku skutečně není vakuum, i když bych přísahal že nám to říkal náš profesor na technické vybavení. Také ve většině notebookových disků bude nejčastěji jen jedna plotna, jelikož více jich je potřeba až nad 250GB. To jen pro pořádek.
Stále si ale myslím, že v rukou normálního uživatele notebooku má SSD disk s životností jednotek let v důsledku opotřebení buněk mnohem větší smysl než ten pevný. Od běžného uživatele se totiž nepředpokládá že se k disku bude chovat nějak šetrně, takže normální tříletý cyklus výměny notebooku přežije SSD bez úhony, zatímco pevný může za tu dobu několikrát zcela zkolabovat, což bez zálohy znamená katastrofu. U SSD hrozí maximálně nečitelné některé soubory, případně chyby zápisu. Navíc celý notebook po tu dobu pofrčí znatelně rychleji.
SSD je ale stále velmi mladá technologie, jejíž kvalita stále stoupá a cena jde dramaticky dolů (předpokládám že půjde ještě dramatičtěji). Vzpomeňte si jak jste tvrdili že si nikdy nekoupíte LCD monitor na hraní her
. Vše nasvědčuje tomu, že během několika let bude HDD v notebooku přežitkem, vzápětí následován desktopy. Nahrává tomu i fakt, že jediný technicky proveditelný způsob, jak zrychlit odezvu harddisku je zvýšení otáček, což není problém někde na serveru (třeba 15000rpm), ale nepřípustné na bateriově poháněném notebooku. Rychlosti HDD se zkrátka velmi těsně přiblížily fyzikálním limitům a je prostě nutné je nahradit technologií, kde limity ještě nejsou tak zřejmé.
Jo, za opravu a názor děkuju Logoutovi.
Pokud vám statistiky o vaší popularitě zvedají ego, určitě máte v iPhonu aplikaci Ego. Její tvůrce (mimochodem i autor tohoto krátkého filmu) si v minulosti docela hlasitě stěžoval na schvalovací proces v App Store, kvůli kterému nemohl ihned vydat rychlý bugfix opravující funkcionalitu Google Analytics. Update vyšel za několik dní, ale za tu dobu se mu na App Store nahromadila spousta negativních hodnocení. Zcela pohopitelné rozhořčení.
V nové verzi to ovšem vyřešil elegantně – v případě problému se dole zobrazuje lišta System Status, která informuje o tom, že byla submitnutá nová opravná verze a že za čekací dobu může Apple.
Pokud to ještě nevíte, dnes vyšly nové i5 a i7 MacBooky Pro. Zmínil se o nich i Patrick Rhone z Minimal Mac. Nakonec ale dodal skvělou myšlenku:
If you really need one and plan to push it to the fullest potential, you should get one. Otherwise, you should stick with what you have. Especially if what you have is serving you well. Even better if you can figure out ways to make it serve you even better. Good things will always come to those who wait, as well as those who get the most out of what they have.
Užuž jsem nad nimi slintal. Čím víc nad tím přemýšlím, tím větší smysl mi dává neupgradovat. Vážně mě to dostalo.
Zatímco loni jsem příchod OS 3.0 sledoval z povzdálí, tentokrát jsem se rozhodl registrovat si iPhone u ochotného developera a vyzkoušet jaké to je používat první betaverzi. Opravdu nevím co mě k tomu vedlo, asi jsem měl dlouhou chvíli. Pokusím se tak nějak poreferovat ani ne o nových funkcích, ale o mých pocitech z používání nového UI.
Betu 1 používám třetí den a víceméně všechno potřebné na ni běhá bez problémů. To co na ni funguje, tak funguje pořádně a nepadá. Kdybych měl shrnout moje dosavadní dojmy jedním slovem, bude to rychlost. Samotné aplikace rychlejší nejsou, má na tom zásluhu zcela nový SpringBoard. Jo, až takový vliv to má na feeling rychlosti.
Kromě obrázků na pozadí, chlívků na aplikace a nového docku má totiž home screen nějaký nový algoritmus na swipování mezi stránkami (který je teď používaný napříč všemi aplikacemi, např. Weather a hlavní stránka ve Facebook app), který je výborně plynulý i když máte více stránek aplikací. Ikony si ale nezachovávají rychlost, kterou jim dáte prstem, vždy se posouvají stejnou rychlostí (pokud na nich nedržíte prst celou dobu, samozřejmě), takže skončilo nekonečné hraní si se swipováním – já jsem třeba dokázal na předchozích firmwarech poslat aplikace tou nejpomalejší možnou rychlostí na každý pokus. Stačí dokonce posunout prst jen o pár pixelů a iPhone přejde na další stránku.
Nová je i animace při otevírání aplikací – ikony teď odlétají trochu jinak (mimo jiné zas plynuleji) a ikony v Docku se jen zasunou dolů, ne do stran. Zkrátka jako na iPadu. Dokonce se při otevírání aplikace i trochu nazoomuje obrázek na pozadí. Velice efektní, už kvůli tomu se nový OS 4 vyplatí
.
Přepracované se zdá být i otáčení mezi portrait a landscape módem. Přetáčení stránek v Safari je teď naprosto instantní a maximálně plynulé. Přetáčení se zdá být takhle plynulé ve všech (i 3rd-party) aplikacích.
Následují drobné postřehy:
- Nefunguje tethering O2 (už v to ani nedoufám)
- Padá Foursquare a Reeder. Byline běží, ale s alternativou k Foursquare je problém, promarnil jsem spoustu bodů a aspoň jeden odznak
- Když už se objeví položka Places v Photos tak aplikace po tapnutí spadne
- Aplikace Photos se dá kompletně ovládat v landscape, včetně náhledů fotek a alb
- Safari padá více než obvykle
- Kalkulačka má novou ikonu, i když se v ní nic nezměnilo
- 1Password a Evernote běží bez problémů, pro ty co jsou na nich závislí
- Ještě jsem neměl potřebu použít multitasking
- Do chlívku lze naházet nejvíce 12 aplikací. Proč?
- Mail má o něco hezčí ikonku
- Při probuzení se displej rozsvítí jen trochu a vzápětí na maximum, vypadá to divně
- Digitální zoom je nepoužitelný
- S Tap to Focus ve video módu se dají pořizovat zajímavá manual focus-wannabe videa, jinak je to k ničemu
- Je fakt hezké mít stejné pozadí lock screenu i home screenu
- iPod má pěké zobrazení detailu alba
Testováno na iPhone 3GS, na 3G se pocity mohou lišit.
Stojí to za to.
Update: Evernote přeci jenom nefunguje úplně jak by mělo, zato Foursquare v novém updatu frčí.
To, že iPad je znatelně rychlejší než iPhone 3GS už dávno víme (často několikanásobně). Podle šťouralů se ale v iPadu nachází procesor postavený na iPhonovském Cortex A8, zřejmě velmi dobře odladěný a nataktovaný na 1GHz, jinak je tu stejný grafický procesor i stejně RAM. Jak je tedy možné že je iPad o tolik rychlejší a přitom vydrží o tolik víc na baterii?
Příští iPhone bude hardwarová lahůdka.
Mám trochu zpoždění, jsou venku už několik dní. Apple umí tyhle videa tradičně velmi pěkně.
Je zajímavé, že odjinud než přímo od Apple se ven dosud nedostalo prakticky nic neoficiálního (fotky z továrny, screenshoty vestavěných aplikací, či jiné leaky), což ohromně zvyšuje hodnotu takových videí. Myslím že jsem si s pořízením iPadu čím dál tím víc jistý
.
Krásně napsané pojednání o autorských právech, pirátství, nahrávacích společnostech a jak to dneska všechno vlastně nemá smysl. Stojí celý za přečtení.
Proč pirátství a ne krádež? O krádeži má i každý školáček jasno: krádež je, když něco vezmete bez dovolení. Vezmete a původní majitel to už nemá. Ovšem jak ukrást digitální soubor, který okopírujete a původní majitel ho stále má, pokud jste mu ho náhodou nesmazali? Najednou máte dvě identické věci, přičemž náklady na pořízení té druhé věci jsou plně ve vaší režii. Jeden soubor někdo vytvořil a vy jste použili svůj čas a své technické prostředky k tomu, abyste si vytvořili jeho kopii. Neukradli jste, ale zkopírovali.
Rád bych k tomu dodal, že hudba vždycky byla, je a měla by být tak nějak zdarma. Narazíte na ni kdekoliv – v žádném větším městě se vám nestane že nenarazíte na hudbu v jakékoliv podobě. Když ne v rádiu, tak alespoň někdo hraje na ulici, zpívá si pro sebe, nebo jen poklepává nohou. To že se hudba šíří, je naprosto přirozené. Čím víc nad tím přemýšlím, tím absurdnější mi připadají tresty za její sdílení.
Současný stav je prostě neudržitelný. Kvalitní hudba ale vznikat nepřestane dokud bude existovat lidská civilizace, to jen ty nahrávací společnosti tu nebudou.