NiceOne Blog

Globální oteplování a T3

To jsem takhle jednou kdysi dávno četl záznam ze semináře na téma „Ekologické pravdy a mýty“, moderovaného naším novým prezidentem Václavem Klausem, za účasti pánů Breziny, Bursíka a Římana. Nu, seminář to byl opravdu zajímavý. Zarazilo mě ovšem několik vět, které tam padly. Například tyto:

“Globální oteplování způsobené lidmi je nesmyslná fikce”

“Dá se naopak předpokládat, že když se oteplí oceán, nad Antarktidou bude více sněžit a masa ledovců naroste”

“Klasický podvod. Bursík mluví o tání ledovců na horách, kterých je 0,6 procenta, a činí z toho závěr o globálním oteplování.”

T3Nechci se vyjadřovat k obsahu těchto tvrzení, ani nehodlám nikomu vyvracet jeho názor, jen se chci pozastavit nad neuvěřitelnou podobností s něčím, co mě zcela nedávno doslova nadzvedlo ze židle. Schválně, čtenáři technologického časopisu T3, nevzpomínáte si?

Než vám to prozradím, dovolím si malé intermezzo. Časopis T3 jsem odebíral v mých krásných naivních devíti až dvanácti letech. Do technologií jsem byl nadšený a T3 jsem považoval za důvěryhodný zdroj informací a kvalitních, objektivních recenzí. To až do té doby,než jsem tomu začal rozumět. Po nějaké době mi začalo připadat poněkud zvláštní, že každé testované auto dostalo plný počet bodů (jak celkově, tak i poměr cena/výkon, dokonce i u Mercedesu za dva miliony), že srovnávali Apple iPhone s Nokií N95 a spoustu dalších podivných věcí.

Vraťme se tedy k problému Klaus vs. Globální oteplování. Tedy když Klaus mluví o globálním oteplování, připadá mi to jako kdyby T3 mluvilo o webu a jeho trendech. Ocituji zde kousek článku nadzveduvšího mě ze židle (pojednávající o vývoji a změnách v různých tříd mobilních telefonů - to mimochodem T3 umí dobře):

Když se například před lety objevily na trhu první telefony s fotoaparáty, považovali je mnozí komentátoři za zajímavou, ale přece jen nepříliš smysluplnou kuriozitu. Kvalita snímků z tehdejších fototelefonů byla žalostná a navíc do té doby skutečně málokoho napadlo nosit s sebou neustále fotoaparát - fotografování bylo koníčkem omezené skupiny lidí, nikoli každodenním zvykem všech. Jenže zdánlivě nelogický nápad se ujal a přinesl nesmírně důležitou změnu nejen pro trh s telefony, ale i ve způsobu pozorování a dokumentování okolního života a nakonec i v životním stylu obecně. Nebýt fototelefonů, nikdy by nedošlo k masivnímu rozvoji blogování, servery jako YouTube, Facebook či Flickr by patrně nezískaly světovou popularitu, těžko by vzniklo interaktivní webové prostředí označované jako Web 2.0 a neznali bychom obrovský fenomén posledních let, tzv. občanskou čili amatérskou žurnalistiku.

Srovnáte-li si citace Václava Klause a autora článku v T3, měli byste dojít k závěru, že oba dva absolutně neví o čem mluví. Jsem schopen souhlasit s tím, že foťák v mobilu je pro trh s telefony zlomový bod, nikoli však v životním stylu. Jenže… Jak proboha souvisí focení mobilem s rozvojem služeb YouTube a Facebook? (Flickr chápu). Pokud vím, tak YouTube vznikl nějakých pár let po prvních fotomobilech, ale koukatelné video mobily natáčejí až dnes.

Nyní bych si znovu dovolil ocitovat tu největší absurditu a pitomost z celého úryvku.

…těžko by vzniklo interaktivní webové prostředí označované jako Web 2.0 a neznali…

To byl ten moment, který mě nadzvedl ze židle. Neměl jsem daleko ani k zavýsknutí “Ježíšmarjá”. Co má do Merlinových kalhot společného AJAX s focením mobilem (já vím, přeháním to, ale stejně)? Mobilnímu internetu a levným datovým přenosům prorokuji budoucnost až někdy v příštím desetiletí, takže to nemůže mít nic společného ani s uploadem na Flickr. Web 2.0 je pouze aktuální trend, ke kterému jsme dospěli za několik (desítek) let a vyvinul se zcela nezávisle na mobilech. Označil bych tento střet trendů za zcela ojedinělou náhodu, která nemá žádné hlubší souvislosti. A tím bych to rád ukončil. Fuj. T3 už si nikdy nekoupím.


Natahování divu až úplně

Zajímavý titulek, ne? Mě se tedy líbí, ale nevím jestli ho každý pochopí. Jen napovím, že druhé slovo nemá co dočinění s divením se, nebo podivováním nad něčím, nýbrž se užívá ve webdesignu.

Tedy dělám teď jedny stránky. Nejsou to ale obyčejné stránky, potřebuji totiž, aby se levý sloupeček s modrým pozadím natahoval podle délky pravého sloupečku (i s pozadím). Po bohatých zkušenostech s tabulkovým layoutem jsem si myslel, že to nemůže být problém, ale trochu jsem se spletl. Tato operace vyžaduje speciální, až nelogické myšlení ve výsledku s jedním malým paradoxem.

Při studování několika návodů, jak provést něco podobného, či dokonce stejného, jsem podstatu pudla jaksi příliš nechápal. Přišlo mi vhod až nekolikeré přečtení náhodných článků tohoto tématu. No být tím, kdo to vymyslel, tak se stydím, je to nehezká layoutová prasárna, ale budiž, funguje to. Takže v kostce podstata toho, co se všude píše:

Dejme tomu, že máte dvousloupcový layout v obalovém divu. Že byste nejraději oboum sloupečkům nastavili float na left? Omyl. nastavíte jej pouze prvnímu sloupci. A co ten druhý? Tomu stačí nastavit levý margin o šířce levého sloupce (třeba dvěstě pixelů).

Protože chceme, aby levý sloupeček byl celý modrý (tedy až úplně, neboli úplně dolů, či podle délky pravého sloupce (vše znamená to samé)), musíme pro to něco udělat. Že byste nejraději použili background-color: blue;? Znovu špatně. A teď nastává další prasárna. Pozadí musí být obrázkové ať chceme, nebo ne. Navíc ho nenastavujeme levému sloupečku, ale obalovému divu (!), takže si musíme vytvořit proužek o šířce levého sloupce a výšce nejlépe 1px, poté nastavíme background: top left repeat-y; samozřejmě s URL obrázku. Že je to ale nehezký postup?

A nakonec ten slibovaný paradox. Zkusili jste v klasickém dvousloupcovém (dvakrát floatovaném) layoutu nastavit height: 100%; levému sloupečku společně s background-color: blue;? A zkoušeli jste to i v Internet Exploreru?