Příklad dokonalé použitelnosti

Jsem člověk, co je schopný zapomínat všechno možné na různorodých místech. Nikdy jsem si však nezapomněl s sebou vzít identifikační čip cestou ze školy na oběd. Jak to?

Moje školní workflow probíhá nějak takto: skončí vyučování, skočím si dát školní baťoh do skřínky a pospíchám na oběd. Často to provádím velice rychle, čímž se pravděpodobnost ztráty čipu ještě násobí.

Mám ho totiž na klíčích, které jsou potřeba k uzamčení skříňky, takže mi otevřená skříňka nedovolí odejít na oběd bez zamknutí a vyjmutí klíčů i s čipem. Dobrý, ne? Bez téhle vychytávky bych byl asi milionkrát bez oběda.

Vidíte? Naprosto automatizovaný a neobtěžující způsob, jak donutit uživatele něco pokaždé udělat. Jen nevím, jak takovou metaforu převést do světa software.

Ještě mi schází způsob, jak si nezapomenout klíče po příjezdu do školy v autě a ušetřit si tu jednu cestu od skříňky k autu a nazpět.